Úspěch č.2 - Šéfredaktorka školního časopisu

10. listopadu 2012 v 23:55 | Evelyn |  Úspěchy
Už od páté třídy je mým snem stát se novinářkou. Na gymplu se mi můj sen částečně splnil - stala jsem se šéfredaktorkou školního časopisu! A věřte, je to daleko složitější, než by se mohlo zdát. Říkate si: ,,To je lehké, rozdělím všem práci a hotovo." Jenže ono to chce velkou dávku zodpovědnosti, vytrvalosti a pevných nervů. Je fajn, že jsou moji ,,podřízení" plní nápadů, jenže když přijde na jejich realizaci, najednou se po nich slehne zem. A pak máte plné ruce práce, abyste je donutili dokončit práci včas a nevznikl z toho "one big mess". Jenže ono to tak stejně většinou dopadne, úplně jako ve většině správných redakcí.:D

Jedna holka, jeden velký sen

Už od malička mě bavilo psát. Moji první ,,slohovku" jsem napsala zhruba v 5 letech. Mamka tehdy jela na víkend na školení do Brna a já s taťkou musela hospodařit sama, protože brácha ještě nebyl na světě. Rozhodla jsem se o tom tehdy napsat příběh. Určitě si dovedete představit ty chyby, když jsem ještě nechodila do školy.:D Dneska se tomu jenom směju. Ale byl to jeden z mých prvních pokusů.

Ve škole mě začalo bavit psaní slohových prací. Učitelce se líbily, takže mě to motivovalo k lepším výkonům. V páté třídě jsem si začala psát deník. Myslím, že jsem udělala dobře, protože pokud se s ním nic nestane, tak se moje vzpomínky zachovají navždy.:-) Taky jsem tehdy začala tvořit svůj vůbec první amatérský časopis pro kamarádky. Vycházel jednou za půl roku (přece jenom, byla jsem na jeho tvorbu sama :D ).

Poslední číslo mého Crispy magazínu jsem kamarádkám poslala loni před Vánocemi. Pak už na jeho výrobu nebyl čas.

Máš sen? Tak bojuj!

V šesté třídě jsem se definitivně rozhodla, že mým snem je stát se redaktorkou časopisu. Začala jsem svůj časopis tvořit na počítači a bavilo mě pracovat s počítačovou grafikou, i když amatárskou. Můj nejvěší úspěch v počítačové grafice byl, když jsem se naučila pracovat s photofilterem.:D Taky mě začalo bavit skládat vlastní texy básní a písniček. A nejen v češtině. V osmé třídě jsem napsala svůj první anglický text písničky, která se jmenovala "Who Will Help Me?" Jazyky mě bavily hodně. Chtěla jsem se víc zdokonalovat v angličtině, a tak jsem v deváté třídě dělala přijímačky na anglicko-české gymnázium. Úspěšně.

Ta škola mi otevřela oči. Až tam jsem si začala uvědomovat, kolik mám v životě možností. Dřív jsem byla taková tichá holka, která se často uzavírala do vlastního světa myšlenek a fantazie, ale až tehdy, v prváku, jsem si začala uvědomovat, kdo vlastně jsem a co chci v tomto životě dokázat. Uvědomila jsem si, že jestliže chci jednou pracovat ve skutečném časopise, musím být průbojnější a sebevědomější, jinak nemám šanci. Hodně mi pomohlo, když na začátku loňského školního roku začal fungovat náš školní časopis. Tehdy to všechno teprve začalo...

Jeden z mých prvních rozhovorů - s ředitelkou ostravského divadla Aréna

Nedej najevo své obavy

Celý časopis začínal prakticky od nuly. Název, logo, rubriky, členové... všechno se muselo vyřešit. Ale kupodivu za necelý měsíc bylo naše první číslo na světě!:-) Psala jsem tehdy do rubriky o nejblížších akcích v Ostravě. Později jsem taky začala dělat rozhovory a reportáže z těch akcí, což pomohlo zvýšit mé pochroumané sebevědomí. Ale hlavně - dělala jsem konečně to, o čem jsem vždy jen snila - oprvadové rozhovory se skutečnými lidmi. Ať už s dramaturgem klubu, moderátorkou rádia, anebo ředitelkou divadla. Byla to vážně skvělá zkušenost.:)

Jenže pak se stalo něco, co by mě nikdy v životě nenapadlo. Zruba o půl roku později mě tehdejší šéfredaktor jmenoval na šéfredaktorku našeho časopisu. Byla jsem napřed v šoku! Věděla jsem, že maturuje a bude potřebovat někoho, kdo ho nahradí, ale že zrovna mě? Byla jsem šťastná, ale na druhou stranu jsem měla šílené nervy, protože tak početnou skupinu lidí (asi třicet) jsem nikdy nevedla jako šéf. Hodně mi pomohl třídní učitel, který kdysi pracoval jako novinář v Americe a má hodně zkušeností. Dodal mi odvahu...

... Například, když jsme teď v září nabírali nové členy, chtěl, ať v hodině obejdu všechny třídy na škole a udělám našemu časopisu reklamu. Dobře věděl, že vystupování před třídou nemám ráda. Natož před všemi na škole!:D Chtěl, ať se naučím nebát se mluvit před větší skupinou lidí. ,,Prostě zajímavě představ náš časopis a nejbližší meeting. Neměj strach. Po oběhnutí prvních dvou tříd ti to přijde úplně normální." A měl pravdu. Stačilo pár tříd, a připadalo mi to jako úplná normálka.

Můj první velký meeting jako šéfredaktorka. Důležité bylo chovat se přirozeně, ale zároven nedat najevo svůj strach.

Učitel mě taky naučil, jak mít ve svém týmu systém. Zvolili jsme šéfy jednotlivých oddělení v časopise, kteří mají rozdělený svůj tým podle zaměření. Nakonec máme pět týmů - redaktorský, grafický, filmový, fotografický a designový. Takhle v tom mám lepší systém. Snažím se být víc přísná, abych si udržela ve svém týmu respekt, ale zároveň být milá, aby měli svou práci rádi a nebrali to jako stres.

Nyní mám za sebou už tři čísla jako šéfredaktorka. I když mě čeká ještě dlouhá cesta k dokonalosti, už teď vím, že práce v časopise bude práce měho života.:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Megan Megan | 14. listopadu 2012 v 20:00 | Reagovat

Ahoj na internetu jsem hledala něco jak si vydělat doma i kdyby to mělo bejt jen pár stovek. A ejhle narazila jsem na slušnou věc nainstalujete si lištu do pc a stačí trávit pár hodin denně na internetu a peníze se načítají samy. Přes lištu kterou si nainstalujete projde až 100 reklam za hodinu. Takže žádné klikání a podobné věci. Stačí být jen na internetu, vše je bez poplatků takže za zkoušku nic nedáte, zrušit se to dá vždycky :). A záleží jen ná Vás kolik si budete chtít vydělat, pokud trávíte hodně času doma stačí zapnout pc najet na libovolnou internetovou stránku a jít koukat na tv nebo vařit :D. Doporučuji zkuste to :) http://www.revolucnireklama.cz/index.php?ido2=6626

2 Anitta Anitta | Web | 16. listopadu 2012 v 21:28 | Reagovat

Ahoj,
mám radost i za tebe, gratuluju ke všemu :-) Taky si teď připadám jako úplně vyměněná. O dost sebevědomější a průbojnější než třeba před rokem... To samotně snění někde v koutku k ničemu moc nevede..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Copyright © 2006-2014 , www.didlinka-evicka.blog.cz