Kouzelný deník (2. kapitola) - Vítejte v pekle

22. prosince 2010 v 14:10 | Evik95
Možná, že v první kapitole se vám zdálo, že Andrea není vůbec takový outsider, jak jsem v úvodu knihy psala. Ale teď určitě změníte názor.

Kapitola druhá: Vítejte v pekle

Otvírám dveře a jdu směrem k autobusové zastávce. Za dvě minuty to jede. Měla bych si pohnout! Jdu tedy rychlejším krokem.

Za minutu to jede! Běžím. Z dáli vidím, jak autobus přijíždí, takže se dávám do sprintu, ale stihla jsem to a nastupuju jako poslední.
Rozhlížím se po Martinovi. Je tam! Ale.... to snad ne! Sedí úplně vzadu vedle nějaké blondýny s nosem nahoru, která mi od prvního pohledu není vůbec sympatická. Jemu to ale vůbec nevadí, právě naopak! Má se k ní, jak včela k medu! Sedám si tedy sama dopředu, dřív, než si mě stačí všimnout, jak se na ně dívám.
Ach jo, to bude zas den. Ne, měla bych myslet optimističtěji. To tričko, co mám na sobě, není zas tak špatné...
,,....Vážně? Ale myšáčku, to je úžásný nápad!" Dělá se mi blbě, jak je slyším přes celý bus, co si říkají. Takový sukničkář to je! Včera si flirtoval se mnou a dneska zase sbalil jinou, která je pro něho dokonalejší. Copak chci tak moc? Jenom kluka, kterému budu moci důvěřovat a být s ním šťastná. Ale nikdy jsem žáného neměla, nemám a asi ani mít nebudu. Bože, už mě zase napadají pesimistické myšlenky! Ale to se jinak nedá. Já tu z těch dvou asi hodím šavli!
Půlhodina se táhne neuvěřitelně pomalu. Naštěstí už autobus přijíždí na zastávku ve městě a já konečně vystupuju. Rychleji než ty dvě hrdličky, abych se na ně po cestě do školy nemusela dívat.

Ještě se tu moc nevyznám, ale naštěstí mám mapu, takže jsem po deseti minutách došla k velké budově gymnázia. Je tam hodně lidí zhruba v mém věku. Na plánku na chodbě jsem si našla třídu 1.A a jdu tam. Pohled do třídy mě ale šokoval: pár šíleně znuděných povalečů, kteří ještě napůl spí. Nevzbudí je ani, když je pozdravím. Jenom na mě nepřítomně civí. Pár holek vzadu si něco šušká, podívají se mým směrem, ale kyselým ksichtem. Nechápu to. Co jsem jim udělala? Sedám si tedy to třetí lavice, vedle holky, která vypadá docela sympaticky. ,,Ahoj! Já jsem Andrea. A ty?" ,,Klára." Odpoví tiše a nesměle se usměje. ,,Proč se ty holky vzadu na mě tak divně dívají?" ptám se. ,,Jim vadí, že ses včera podezřele hodně bavila s Martinem. Ony ho totiž úplně zbožňují!" No jasně, to jsem si hned myslela, že takový kluk bude mít hodně obdivovatelek. ,,A jaktože ví, že jsem s ním mluvila?" ,,Po vesnici se šíří všechno. Ony též bydlí v Markvartovicích." Aha. Tak tím se vysvětluje i to, že ví, kde bydlím.
Tak ale teď přichází ještě větší šok! Do naší třídy přichází ta kráva, co seděla s Martinem v buse. Aspoň Martin chodí do jiné třídy. ,,To je Alice." šeptá mi Klára. Zrovna, když kolem nás Alice i se svými dvěma věrnými stoupenkyněmi prošla.

Naštěstí už přichází do třídy učitelka. Docela sympatická. ,,Dobrý den třído. Já jsem Martina Pechlátová a budu vás učit český jazyk a výtvarnou výchovu. Jistě už víte, že si budete vybírat mezi výtvarkou a hudebkou. Já vám samozřejmě dopoučuji výtvarku..."
Nemůžu se soutředit. Musím pořád myslet na to, jak mě Martin zklamal. To nejhorší ale teprve mělo přijít...

Po hodině Alice využila příležitosti a šla ke mně: ,,Čau. Ty seš Andrea, jo? Viděla jsem tě včera. Dobře si pamatuj: s Martinem se už nikdy takhle bavit nebudeš! Je to můj kluk!" Ale už mám fakt nervy na rupnutí: ,,Já se snad můžu bavit s kým chcu! A navíc to on ke mně přišel a dal se se mnou do řeči." Ona ale pokrčuje povýšeným tónem: ,,Ale prosímtě. To je přece jasný, že po něm jedeš. To by poznal i slepý. Ale on je můj, to si pamatuj, nebo uvidíš." Nadechuju se, ale než stačím něco říct, je pryč i s těmi fiflenami.
Klára se na mě soucitně podívá: ,,My to spolu přežijem, neboj." Tak se zvedáme a jdem směrem k východu z tohoto pekla. Míjí nás dalších pět bárbínek: ,,Ahoj! Pěkná bunda!" Smějí se a vyjdou ze třídy. Napřed nechápu, ale Klára mě upozorní, že mám na zádech lístěček s nápisem ,,Balím zdarma, balím ráda!" Teda mohly si vymyslet něco originálnějšího.
,,Pojď, kašlem na ně. Zajdem třeba na zmrzku, co ty na to?" utěšuje mě Klára. Aspoň někdo tady má soucit. ,,Tak jo." S radostí opuštíme školu a jdeme směrem k cukrárně.
Pořád to nemůžu pochopit. Nemají mě rády jenom kvůli tomu, že jsem se bavila s Martinem. Připadám si, jak v nějaké sci-fi story, kde na mě útočí slizké příšerky za to, že jsem vstoupila na jejich území.

V cukrárně si dávám dvojitou porci zmrzliny. Hned je mi líp. ,,My na něco přijdem." říká Klára. ,,Jo, postavíme se jim. Ukážeme jim, že nejsme žádné bezbranné hadrové panenky." A nebo prostě už s Martinem nepromluvím. Stejně je to cvok. Co si jako myslí? Že bude balit dvě holky najednou? Možná i víc? Nemá cenu ztrácet s ním čas. ,,Možná bude lepší se prostě vzdát." Říkám. ,,Vzdát se? Ani náhodou. Andreo, ty se nesmíš nechat srazit na zem." ,,Já vím, ale ty taky ne. Bude to velký boj, ale my se nevzdáme." Jinak skončíme v pekelném kotli.



Pokračování příště!:-) Já vím, tahle kapitola se mi moc nepovedla. V tomto díle na mě přišla spisovatelská krize, nebo jak se jmenuje to, když nevíte, jak pokračovat nebo vám ten příběh připadá málo originální.XD Ale příští kapitola bude rozhodně zajímavá a nabere jiný spád, bude se to hodně točit taky kolem Andrejiny rodiny, takže se máte na o těšit (pokud vás ten příběh zaujal nebo jste si minimálně dali tu práci tohle vůbec přečíst).XD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Těšíte se na Vánoce?

Jasně! Už se moooc těším! :-) 62% (106)
Docela jo. 11.1% (19)
Ani ne. 11.1% (19)
Ne, to bude zas otrava. 15.8% (27)

Komentáře

1 An!tta An!tta | Web | 22. prosince 2010 v 19:57 | Reagovat

Jsou to Velhartice :-D Za rohem se skrývá právě ten hrad. A suprovej dess. To pozadí je originální ;-)

A k povídce: Po vesnici se teda všecho rozhodně šíří mega rychlostí, to můžu souhlasit! :-D Na vesnici v Jižních Čechách (hodně malá vesnička), kde máme chatu, si o nás jeden čas povídali i o tom co a za kolik nakupujeme v místním obchůdku Coop potraviny! xD

Jo a spisovatelské krizi čili tzv. "zamrznutí" se říká writer's block a právě ho mám taky a snažím se ho nějak odbourat... XD

2 Barča Barča | Web | 22. prosince 2010 v 21:46 | Reagovat

Já si myslím , že to bylo super! Už se těším na další kapitoly... :-)

Mimochodem krásný dess! ;-)

3 Michaela-affs Michaela-affs | Web | 23. prosince 2010 v 16:40 | Reagovat

Omlouvím se, ale nemám čas ani chut´(vážně pardon, ale ted sem přišla domu a sem ještě trochu "mimo" z tý zimy :D) takže si to přečtu jindy..Ale máš úžasnej dess novej.. Líbí se mi to pozadí..To s těma fotkama s Amy je originální...:)

4 Anitta Anitta | Web | 23. prosince 2010 v 16:59 | Reagovat

Ále... tím jsem myslela takovéto "Pražáci jsou lepší", apd... Protože nechápu, jak se někdo může srovnávat podle toho, v jakým městě bydlí.

5 anetik94 anetik94 | 8. ledna 2011 v 18:49 | Reagovat

Mě se tato kapitola moc líbila  a těším se na další:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Copyright © 2006-2014 , www.didlinka-evicka.blog.cz